Pod pojmem obráběcí stroj se rozumí specializovaný stroj zkonstruovaný pro třískové obrábění materiálu. Nejrozšířenější jsou obráběcí stroje na dřevo, za nimi následují obráběcí stroje na kov, sklo, umělé hmoty, keramiku a další materiály. Důležitým znakem obráběcího stroje je třískové obrábění, z čehož vyplývá, že mezi obráběcí stroje nepatří všechny tvářecí stroje (kupř. lisy, válcovací stroje a ohýbačky) dále pak i stroje jako ohraňovačky, strojní nůžky, leštičky, lapovací a finišovací stroje apod.
Původně se obráběcí stroje rozdělovaly podle hlavního řezného pohybu na stroje s pohybem a.) přímočarým například hoblovky, protahovačky, čtyřstranné frézky a další podobné a b.) otáčivým například soustruhy, vrtačky, vyvrtávačky, frézky, brusky. Protože však existují obráběcí stroje, u nichž nelze jednoznačně určit, který z těchto pohybů je hlavní (typické jsou honovačky), bylo toto prvotní třídění strojů opuštěno a obráběcí stroje se nadále dělí na universální, speciální a jednoúčelové.
Universální obráběcí stroje jsou ty, u nichž je možné obrábět obrobky různých druhů a rozměrů různými operacemi. Typickým universálním strojem je vodorovná vyvrtávačka, na níž je možné provádět řadu základních operací (vrtání, vyvrtávání frézování, obtáčecí soustružení, řezání závitů, a s pomocí přídavných pomůcek a zařízení i protahování či obrážení). U některých obráběcích strojů zařazené do skupiny universální je počet realizovatelných operací menší - např. u konzolové frézky jde vždy jen frézování, nicméně volbou nástrojů a polohovacích přípravků může mít výsledný produkt dost složitý tvar. Ještě méně operací umí nepostradatelný obráběcí stroj - vrtačka.
Speciální obráběcí stroje jsou ty, na kterých se obrábějí jedinou operací plochy stejného druhu na obrobcích různých druhů a velikostí. Patří mezi ně např. stroje na výrobu ozubení.
Jednoúčelové obráběcí stroje jsou určeny pro stále stejné operace na stále stejném obrobku. Jsou určeny pro hromadnou výrobu nebo pro úzce specializované technologie.